Zlaté pravidlo marketingu říká, že obal prodává. Continuo je k dostání v docela malé krabičce, což není vůbec na škodu. Již od pohledu je to přesně ten typ hry, který si necháváte v batohu, co kdyby si někdo chtěl zahrát.  Nakoukneme-li dovnitř, najdeme zde barevné čtverce z poměrně hrubého kartonu, který už něco vydrží. O dlouhé životnosti samotného potisku už tak přesvědčený ovšem nejsem. Jeho ošoupání je jen otázka času. Barvy jsou dostatečně kontrastní, což napomáhá přehlednosti hry.  Kartičky jsou dost hladké, což trošku vadí ve hře samotné, protože skoro na žádném povrchu nedržely u sebe a hrací pole se tak neustále rozjíždělo.

Jedna hra =jedno pravidlo. Docela fajn rovnice a dokonce to i funguje. Přikládáte dílky k již vyloženým a za své počínání dostáváte body dle toho, jak jste prodloužili barevné linie. Plynulost hry se s počtem již vynesených dílků podstatně zpomaluje. Naprosto zlá kombinace je continuo+ hráči typu „Analytic paralytic“. Z podstaty hry totiž existuje vždy alespoň jedna nejlepší možnost, jak dílek umístit.  Pokud si tedy dáte tu práci a vyzkoušíte úplně všechny kombinace, jak kartičku otočit a umístit, tak se velice plynule přesunete od mládí do stáří.

Lehce nepříjemná je povrchová úprava jednotlivých dílků. Jsou dost hladké a skoro na jakémkoliv povrchu se i po lehkém zavadění o již sestavenou hrací plochu všechno posune, za což na hráči většinou spočine nemálo ne úplně přátelských pohledů. Nicméně opravit hrací plán zase není takový problém…

Co se týká hraní, je nastaveno tak, aby u jednoho stolu mohli zasednout jak zkušení hráči, tak nováčkové. Umísťování dílků je těžká matematika, ale šanci i méně zapáleným hráčům dává náhoda při dobírání si kartičky. Někdy, ať děláte, co děláte, prostě není možné přiložit právě získanou kartičku tak, abyste z ní vytěžili alespoň nějaký rozumný přísun bodů.  Zkrátka osud.

Hra je díky jednoduchosti a srážení zkušenějších hráčů pomocí náhody až obdivuhodně úspěšná u nehráčů. Svou barevností a nepřítomností nadmíry komponent prostě láká přihlížející, aby ji také vyzkoušeli.

Učení hrou 

Mnohý pedagog ví, že dobrá hra může stejně jako pohlavek dobře zapracovat ve správný čas na správném místě. Continuo má v tomto ohledu opravdu co nabídnout. Velice zdařile rozvíjí prostorovou představivost, základní počítání přes desítku a při troše snahy malou násobilku. Při počítání bodů pak sčítání dvojciferných čísel s přechodem. Některé věci se řeší ze své podstaty samy – děti otáčejí dílek a pozorují, kde by se dal umístit. Jiné dovednosti je potřeba lehce přiživit – počítání bodů, nabádání, aby se k počítání používala násobilka a samozřejmě sčítání skóre na výsledkové listině. Continuo se tedy skvěle hodí jako didaktická pomůcka do školních klubů a tříd. Dobrou zkušenost s ní mám při zkoušení s žáky se speciálním vzdělávacími potřebami.

 Jak se poprat s konkurencí?

Nastal čas obligátní otázk: „ Je to podobné jako něco?“ Odpověď je jednoduchá: „Ano je“. Z hlavních konkurentů jsem vybral ty, kteří byli lokalizováni do češtiny. Jedná se především o hry Kaleidoskop (Einfach genial) a Blokus (včetně jeho všech klonů). I vzhledem k datu vzniku není od věci říci,že Continuo by mohla být klidně oběma hrám babička. Do jisté míry z něj obě totiž vycházejí.

Genial si vzal počítání bodů z prodlužujících se řad a Blokus interakci mezi hráči a umisťování geometrický tvarů. Každý z těchto her je jiná a má své přednosti. Continuo je nejjednodušší , nejskladnější a nejlevnější. Blokus je o malý kousek složitější, má však i to větší míru interakce mezi hráči a dle mého názoru lehce lepší znovuhratelnost.  Kaleidoskop se mi líbí ze třech dotyčných po vizuální stránce nejvíce, pravidla jsou o poznání složitější než u předešlých, ale ještě stále dobře stravitelná. Pocitově můžete v Kaleidoskopu docela dobře ovlivňovat svou hru a je hodně svižný. Každé zboží si zkrátka najde svého kupce. Záleží jen, které z výhod preferujete právě vy.

Varianty:

Mít jedno pravidlo je hezká věc, ale má to i svá omezení. Ne každému se musí na Continuo všechno líbit – délka hry, větší podíl náhody … I s ohledem na skutečnost, že se této hry prodalo za ta léta více jak 6 miliónů kusů, vzniklo nemálo variant, které dle hráčů nejčastější neduhy a nedostatky nějakým tím způsobem řeší.

AAP varianta (anti analytic paralytic) – Hraje se tzv. minutkou (odpočítávač času). Každý z hráčů má k dispozici 15 minut na celou hru. Kdo tedy na začátku moc přemýšlí, má na konci co dělat, aby stihl vůbec nějak zahrát a spočítat si body.

Varianta na kratší hru – Zcela jednoduše přeskočit začátek – rozestavět místo doporučených dvou dílků třeba dvanáct nebo více. Hra se opravdu hodně zrychlí. Jen je potřeba vymyslet nějaký rozumný systém počátečního rozmístění - například za sebe do řady

Varianta pro strategičtější hru 2 hráčů – Každé kolo si hráč, který umisťoval dílek jako poslední, dobere dva dílky, z nich si ponechá jeden a položí ho před sebe tak, aby na něj viděl i spoluhráč. Zbylý dílek dá oponentovi a ten se rozhodne, kdo bude umisťovat svůj dílek jako první. A tak stále dokola.

Varianta strategičtější pro více hráčů – Aby se více eliminoval prvek náhody, vyložíme odkrytě tři dílky, ze kterých si hráč vybere, který chce umístit.

Varianta dražební – Každé kolo se otočí jeden dílek, o který se bude dražit pomocí vítězných bodů. Kdo vyhraje dražbu, může dílek umístit.

Závěrem

Continuo je příjemně jednoduchá hra pro širokou paletu hráčů. Svým principem opravdu neurazí. Zkušenější hráči si ji snadno zařadí do kategorii vyplňovačka.  Celkové provedení je pěkné. Pro mě je to jedna z jasných voleb pro herní kluby a jiná podobná zařízení, kde se často mění hráči, a kde potřebujete zabavit skupinku hráčů, než se k nim dostanete, abyste jim vysvětlili nějakou složitější hru. Své uplatnění najde ve školách jako kratochvíle dětí o přestávce, případně jako didaktická pomůcka v hodinách. Za nevelký peníz, tak jde dostat docela velkou porci muziky a hlavně zábavy. Ač je z 1982 a neztratila na své aktuálnosti. Někteří hráči ji přezdívají domino 21. století. Ve světě již vyšly další varianty jako hexocontinuo, trigokontinuo…  Je tedy možné, že podobně jako u hry Blokus se dočkáme nějakého toho rozšíření.

+ je i pro jednoho hráče

+ cestovní  rozměry

+ negeekovská hra – zaujme velice širokou paletu lidí

+ má výchovný charakter – trénink prostorové orientace, počítání

+ pravidla lehce pochopitelná napříč věky

+ cena

-          Špatné manipulativnost s kartičkami

-          Pro některé hráče dost náhodná

-          Kratší životnost potisku na kartách