Veletrh v Essenu je již minulostí, ale stále hýbe deskovkářským světem. Jsou hotovy první překlady k novinkám, odehrány nejen první partie her a diskuze o nich v plném proudu. Ani čeští autoři neusnuli a i letos přispěli do pokladnice her. Z českých luhů a hájů vyletěly do světa hned čtyři kousky. Dnes se podíváme na novinku od vydavatelství Altar - Jantaris, autora Zbyňka Vrány.

O prototypu hry „Cech obchodníků", z něhož Jantaris vznikl, jste mohli na webu slyšet v souvislosti se setkáním autorů, které pořádalo sdružení CBG. Uběhlo půl roku a my můžeme hru shlédnout v konečné verzi.

Nabruste si své již tak ostré lokty. Abyste si totiž jen tak nehonili triko... Váš úkol je posbírat minimálně dvanáct bodů prestiže. Ty jdou získat různě například obchodnickou převahu v jednotlivých městských částech. Posílejte ve správnou chvíli své obchodníky do čtvrtí města Jantaris, aby zde nastolili monopol a tak udali třeba vaše byť prohnilá jablka. Účinnější věc než podlost je ještě větší podlost. Nedílnou součástí vaší obchodní taktiky by se měl stát nákup magických i jinak zvláštních předmětů. Extravaganci se meze nekladou.

Zvedněte si svou prestiž procházkou po Jantarisu v královském plášti. Kromě toho jako skoro král si můžete dovolit nějakou tu správně podlou vlastnost. Na společenském žebříčků oproti ostatním stoupnete, když koupíte na náměstí luxusní zboží. Uvidíte, soupeři zrudnou závistí.

Hra je postavena tak, aby oslovila co největší množství lidí. V pytlíku lákavých mechanismů najdeme dražbu (získávání předmětů), převahu (monopoly ve čtvrtích) a velice zajímavou hlasovací záležitost tvořící zásadní mechanismus založený více než na strategickém principu na jakémsi vcítění do ostatních. A to je na hře docela znát.

Pole vaší působnosti v branži je rozděleno na čtyři části. V prvních z nich si vyberete jednu z „jistých" akcí - vzít zboží, umístit obchodníka nebo začít dražbu. Slovíčko „jistou" jsme použil naprosto chladnokrevně a stoprocentně správně, protože máte osud ve vlastních rukou. V druhé části totiž přichází onen velice zajímavý okamžik, kdy do hry vstupuje hlasovací mechanismus. Nemyslete si, že jste jediní pod sluncem jdoucí za svým snem. Veškerá dramata se odehrávají na rušných ulicích. Ve vašich silách je jen určit čtvrť, kde se bude odehrávat střet, povětšinou zájmů. Alespoň tedy pro toto kolo. Zkrátka demokracie je zlo. A právě v Jantarisu docela tvrdě prosazují pravidlo jeden za sebe všichni proti sobě. Ze čtyř typů akcí si pomocí příslušné karty tajně zvolíte, kterou chcete využít. Podle toho kolik lidí zvolilo stejnou akci, se určí její rozsah a razance. Dle lidového moudra „Život je boj. Koupíš cedník - teče. Zaletuješ ho - necedí," nabývá efekt účinku od mírně pozitivního, kdy hlasoval pro daný typ pouze jeden člověk, přes více pozitivní při shodě dvou hráčů až po zcela negativní, při shodném hlasování tří a více hráčů. Kolektivní vina je zkrátka kolektivní vina. Úměrně s počtem hráčů roste i míra zábavy. Znáte to, obchodování bez smlouvání a okecávání není to pravé ořechové. Na kilogramy byste mohli krájet myšlené otázky visící ve vzduchu: Ustoupí někdo, nebo si na tom všichni nabijeme čumák?

Značné množství bodů prestiže, lze urvat získáním dominantního podílu na trhu v jednotlivých předem daných trojicích městských části, do kterých posíláte své obchodníky. Během několika chvil zjistíte, že je to celkem problém. Kde jinde než mezi obchodníky by mělo platit, že nic není zadarmo. Do čtvrtí dostanete své obchodníky pomocí akcí z první a druhé části. Ale ještě zábavnější než vysílat své obchodníky je vyštvávat z vybudovaných pozic ty soupeřovy. Tedy nejen jeho. Občas se hodí vyhnat i své pajduláky, abyste se dostali na čtvrť, o kterou právě usilujete.

Pokud je na konci kola na náměstí pět a více obchodníků, probíhá velký trh, který vás sice připraví skoro o všechno zboží, ale zase získáte body prestiže.

Pojďme tedy s kůží na trh. Jantaris je hra určená spíše veřejnosti, než zarytým hráčům. Použité mechanismy jsou zajímavé, ale ne vždy dotažené k dokonalosti.

Zkušenějším harcovníkům může připadnout, že hra neví, jestli se chce zavděčit třem nebo čtyřem hráčům. Ve třech funguje lépe dominance ve čtvrtích, ve čtyřech je zábavnější fáze hlasování o prováděných akcích. Když si do ruky vezmete balíček předmětů a prohlédnete si ho, máte pocit, že vlastnosti zde budou naprosto dokonale doplňovat hru. Asi by tomu i tak bylo, bohužel se získávání trochu kryje s velkým trhem, takže se do hry dostane docela málo předmětů. A tudíž se využívají spíše k získávání vítězných bodů než na vlastnosti.

Vývoj hry je trošku nerovnoměrný, takže zatím co je začátek pozvolný a člověk nemůže dělat mnoho, je konec hodně svižný a o to kratší. Naprosto mě nadchlo grafické zpracování od kartiček, přes plán a velké dřevěné figurky. Hra je lokalizována jak do češtiny tak do slovenštiny, s tím, že jsou dokonce přiloženy slovenské přelepky na karty a to hodně podařené. Po nalepení kromě vystouplého místa, nepoznáte, že je karta upravována. Sakum pikum po hře asi spíše než pravidelný hráč sáhne rodina s dětmi kolem deseti let. Hra je dostatečně složitá, aby se bavili děti i dospělí. Díky přítomné náhodě mají obě strany stejnou šanci vyhrát.

Iba registrovaní užívatelia môžu pridať komentár.
Prosím prihláste sa alebo sa zaregistrujte..