Funkenschlag je již velkou stálicí mezi deskovými hrami a jednoznačně patří mezi ty nejpovedenější kousky, o čemž svědčí druhé místo v nejprestižnějším světovém žebříčku na stránce www.boardgamegeek.com . Pokud jste doposud elektrárny nehráli, určitě nepromeškejte žádnou možnost si je vyzkoušet.

Funkenschlag (nebo-li Vysoké napětí) je ekonomickou strategickou hrou pro 2-6 hráčů. Byla vydána roku 2004 vydavatelstvím 2-F Spiele, jako přepracované vydání původní hry z roku 2001. Autorem hry je německý tvůrce her Friedemann Friese.

Každý z hráčů se dostává do role manažera na poli energetiky. V dražbách bojují hráči o ty nejlepší elektrárny. Na trhu ze surovinami se snaží zajistit dostatek paliva - ale pozor, pokud je o určitou surovinu zájem, její cena nebezpečně stoupá! Ve městech budují své pobočky a zajišťují energii v domácnostech. Ze zásobovaných měst vám jdou do kapsy výdělky, se kterýma se snažíte co nejefektivněji naložit.

Příprava hry

Každý z hráčů obdrží dvacítku dřevěných domečků a nějaký základní kapitál. Na trh se surovinami se umístí dostupné suroviny. K dispozici jsou čtyři druhy - uhlí, ropa, odpadky a uran. Dále připravíme balíček s elektrárnami a do dvou řad přichystáme osm základních elektráren. Každá kartička elektrárny má v horním rohu číslo, které značí její nejnižší vyvolávací cenu. Dále zde také najdeme údaje o druhu a počtu surovin, které jsou potřeba na fungování elektrárny (tzn. Dodání elektřiny do určitého počtu měst). Nyní už nám chybí jen hrací deska, která je oboustranná. Česká verze hry nabízí mapu Německa a Střední Evropy. Každá mapa je rozdělena na šest území. Pro každou hru se vybírá určitý počet území v závislosti na počtu hráčů. Maximálně však pět, takže variabilita hracího plánu je poměrně velká.

Tak a můžeme začít hrát

Na začátku každého kola se nejdříve určuje pořadí hráčů v jakém bude probíhat následující kolo. To si ale paradoxně nechám až na konec. Snad jen, že tomu, kdo je na tom „nejlíp", hází hra klacky pod nohy co to jde:)

Druhou fází je dražba elektráren. K dispozici máme osm elektráren ve dvou řadách. Ve vrchní řadě se nachází čtyři „slabší" elektrárny (ty s nižším číslem v levém horním rohu) a ve spodní řadě vidíme elektrárny, které přijdou na řadu. Pokud je nějaká z elektráren vydražena, z balíčku se náhodně vezme jedna a nabídka se přeskládá tak, aby byly nahoře nejslabší elektrárny. Každý z hráčů může koupit v jednom kole maximálně jednu elektrárnu. Tu si potom vyloží před sebe. Takto může mít v průběhu hry vyložené maximálně tři elektrárny. Vždy, když si dokoupí novou a překročí počet třech, musí se nějaké starší zbavit.

Všichni už máme nějakou tu elektrárnu, ale co teď? Sama od sebe nám energii vyrábět nebude. Je potřeba nějaké palivo. Půjdeme na trh se surovinami, který je znázorněn na hrací desce. Najdeme zde několik políček s odstupňovanou cenou od jednoho elektra (měna) až do osmi. V každém z nich leží po třech surovinách od uhlí, ropy a odpadků. Uran má speciální ceny. Výhodu prvního nákupu má hráč, který je na tom podle pořadí nejhůř. Za každý kousek suroviny, který si vezme z daného „cenového chlívku", zaplatí daný počet peněz. Hráče, který nakupuje poslední může tedy stejný nákup vyjít i desetkrát dráž! Hráči ale nemohou suroviny kupovat neomezeně. Každá elektrárna má určitou skladovací kapacitu. Je to vždy dvojnásobek potřebný k funkčnosti elektrárny. Navíc může každá elektrárna skladovat pouze ty suroviny, které jí dodávají šťávu. Takže pokud máte například elektrárnu, která za dvě ropy vytopí pět měst, její skladovací kapacita je čtyři ropy. Skladované suroviny jsou vždy položeny na kartičce příslušné elektrárny. Na konci každého kola se vždy trh se surovinami doplní podle patřičné tabulky.

Máme elektrárny, máme suroviny, ale nemáme rozjetou elektrickou síť. V každém městě můžou nabízet své energetické služby maximálně tři společnosti. Postavení první pobočky v daném městě stojí vždy 10 elektro. Když budete svou síť rozšiřovat do dalšího města, musíte navíc zaplatit i propojení mezi městy. S rozšiřováním elektrické sítě začíná opět nejslabší hráč a dají se zde dělat velké věci, protože rozšiřování elektrické sítě je omezeno jen vašim rozpočtem. Po každém rozšíření sítě se posunete v tabulce, která udává, kolik má který hráč měst ve své síti. Ta je velmi důležitá pro určování pořadí a pro ukončení hry, ale o tom za chvíli. Celá hra je rozdělena na tři epochy, které se nejvíce dotýkají právě rozšiřování sítě. V první epoše může být v každém z měst pouze jedna firma, v určité fázi hry nastane druhá epocha a každé město je již schopné pojmout dvě firmy. Pokud, ale hráč postaví svou pobočku ve městě, kde už nějaká stojí, musí zaplatit víc peněz. Ano domýšlíte se dobře, ve třetí epoše pojme každé město dokonce tři firmy. Se změnou epochy se vždy také mění počet doplňovaných surovin na trh (např. s přibývajícím časem je čím dál víc odpadků a uran se stává dostupnější). A pouze ve třetí epoše se trochu změní trh s elektrárnami (přijdou na řadu ty nejlepší).

Teď přichází ta nejpříjemnější část podnikání a to je váš první výdělek. Každý hráč má určitý počet měst v síti a různě výkonné elektrárny. Pokud máte např. dvě města v síti a elektrárnu, která je schopna „vytopit" 3 města a potřebuje k běhu 3 ropy. Musíte zaplatit všechny 3 ropy , aby elektrárna šlapala. Za to že třetina jejího výkonu vyletí komínem vám nikdo nic nevrátí. Každý hráč dostane výplatu podle počtu vytopených měst. To je konec kola a můžeme začít další...

Teď ale ke slibovanému určování pořadí. Na desce je tabulka s pořadím, která se před každým kolem mění. Jak jste si mohli všimnout, tak v průběhu kola je znevýhodňován ten hráč, který je na tom „nejlíp". Pořadí se primárně určuje podle počtu měst v síti. (Kdo jich má víc je na tom líp). Pokud jsou na tom dva a více hráčů nerozhodně, rozhoduje nejlepší elektrárna (Kdo má nejlepší=vyšší číslo, je na tom líp). Takže je potřeba někdy zvažovat, jestli opravdu potřeba rozšiřovat síť ještě o jedno město, protože vás to v následujícím kole může pěkně mrzet a stát velký prachy.

Teď nám už zbývá vysvětlit jen konec hry. Hra končí při dosažení určitého počtu měst v sítí alespoň jednoho z hráčů. Pokud někdo dosáhne určitého počtu nastává poslední „vytápění" a ten kdo dokáže „vytopit" nejvíce měst vyhrál. Při remíze rozhodují peníze.

Závěrem

Zdá se vám to složité, věřte že není. Po prvním přečtení pravidel možná budete zmatení, ale po třech kolech to jen odsýpá a vysvětlit pravidla novým hráčům zabere 5-10 minut. Na své si přijdou určitě děti i dospělí. Hra je taky výborná pro hru zkušených s nováčky, neboť rozdíly ve výsledku nejsou nikdy nijak zvlášť markantní a i nováček má nějakou šanci vyhrát. Hra má opravdu elegantně a přehledně vyřešeny všechny herní systémy a plyne jako voda. Velkou výhodou při hraní s nováčky je také absence jakéhokoliv textu.

Co tedy závěrem? Funkenschlag jednoznačně patří mezi naprostou herní špičku a zcela si to zaslouží. Nenapadá mě moc věcí, které by se této hře dali vyčíst. Snad jen, že v nejlepším skončí:) Všemi deseti doporučuji všem herním nadšencům a doufám, že tato hvězda bude na „deskovém" nebi zářit ještě hodně, hodně dlouho.

Komentáre

Pridal Mathew 2007-12-30 13:26:57 IP: 217.67.25.229 Velmi podarená recka hlavne čo sa priblíženia hry týka. Ano súhlasím že Funkenschlag má jeden z najlepších herných mechanizmov aj keď niekomu sa nemusí páčiť znevýhodňovanie aktuálne najlepšieho hráča, ale tomu sa môže prispôsobiť každý hráč. V podstate ide o to vyťažiť z minima maximum a v hre myslieť na viacero parametrov. Spomeniem niektoré ako je kapacita elektrární, dostupnosť paliva, pozičná výhoda na mape, zmysluplné nakupovanie elektrární, prípadne cash. Podobne ako dilli nesúhlasím celkom s tým, že nováčik pravidlá rýchlo pochopí a už vôbec s tým, že má nejaké vyrovnané šance na výhru so skúsenými hráčmi. Skôr je pri hre skúsených hráčom náhodným elementom, na ktorého sa nadávajú.

Komentář od dilli Pridal eklp fištronek 2007-12-29 13:59:12 IP: 77.48.90.139 Funkenschlag je naprosto perfektná hra. To sa jej nedá uprieť. Ale určite by  som ju nechcela vysvetľovať hernému nováčikovi. Na úplného eléva je zložitá,  príliš zložitá.         Veľmi rada ju však vysvetlím niekomu, kto hry hráva. Budem ju s ním aj hrať.  Krásu tejto hry nie každý ocení. Mnohým mojim známym spočiatku pripadala  príliš zložitá v stálom menení poradia hráčov a suchá, kvôli stálym  prepočtom "Na čo vlastne mám?". Po dvoch, troch hrách svoj názor však  zmenili.     Každopádne je to hra, ktorá chce skúseného hráča, aby vysvetlil pravidlá.  Nečakajte, že sa pravidlá bez problémov naučíte iba čítaním nahlas pred  prvou hrou. To už naozaj vyžaduje silnú hernú komunitu. (Moja prvá hra  vyzerala presne tak, že jeden hráč už pravidlá dopredu prečítané mal. I tak  sme dočítavali nemecké pravidlá a priamo prekladali. Môžem povedať, že to  bola riadna fuška.)

Iba registrovaní užívatelia môžu pridať komentár.
Prosím prihláste sa alebo sa zaregistrujte..