Usedl tedy na zbylé místo a hra začala. K. obdržel karty s penězi. Ještě stále mu nedocházel, co se děje. Snad příliš málo polí. Něco mu zkrátka chybělo. Umínil si, že přijde záhadě na kloub.

V napětí, jež by se dalo krájet, byly vyneseny do dražby první karty mořeplavců. Bylo rozhodnutí každého, zda-li koupí či ne. Když ano, mohl umístit na hrací plán s vyobrazením šesti mořeplavců loď. K. tedy kupoval a umisťoval lodičky k jednotlivým kapitánům. Čas utíkal pomalu. K. ztratil tak jednu až dvě desítky minut. Chtěl si právě koupit další kartu, ale .. První balíček byl dobrán."Je konec?!" Pomyslel si K.. Nebyl, dalo by se říci, že spíš opak byl pravda. Po rozebrání všech kartiček. K. shlédl hrací desku - Každý mořeplavec zde měl tři políčka. Lodě byli zatím rozmístěny vždy jen na prvním u daného kapitána. K.-ovi to nešlo do hlavy. „Zábava? Kdy už budeme hýbat někam loděmi? Kdy se něco stane?" „Teď ještě ne K. Je příliš brzy. Až přijde čas. Neboj, dočkáš se."

K. to vzal jako fakt. Jistý posun bylo bodování. Po shlédnutí hracího plánu se spočítali body a použili se vlastnosti jednotlivých postav. K.-ovi se začal na tváři tvořit úsměv. Netrvalo však dlouho a zmizel.

Jak mohl K. konstatovat druhá část začala obdobně jako první, jen se nerozdávaly peníze. Ty se získávaly od jednotlivých osobností na konci první části. Byla tu opět dražba. K. zaváhal. Nenakoupil správné karty. Jeho lodě byly rozestavěny rovnoměrně pro hracím plánu. Zatím si to K. nepřipouštěl, ale v důsledku to znamenalo, že si třetí část K. vůbec neužije.

Nastalo opět několik skoro desítek minut dražení. K. se jakž takž bavil. Byl sice soustředěn na hru, ale jeho myšlenky neposedně těkaly „Musím nutně zjistit, jak hrát. Když to budu vědět bude vše snazší. Stačí sledovat hru." Bylo tu opět vyhodnocení. K. utržil peníze, ale skoro to nestálo za řeč. Taky vlastnost mořeplavce, kterou mohl využít toto kolo nebyla nijak úchvatná.

K. se ošíval. Vůbec by mu nevadilo skončit nebo naopak hru pořádně rozjet. Snad bude třetí, poslední, část lepší. K. byl napnut. V třetí části si ovšem kvůli špatnému rozestavění ani nevrzl. K.- ho to dohánělo k šílenství. Byl povětšinou klidný člověk, ale tentokrát byla pasivita i na něj moc. Protrpěl posledních dvacet minut. Po vydražení karet, kdo mohl, pohnul loďmi. K. se zrovna díval z okna a tuto velice dynamickou chvilku propásl. Skoro to vypadalo, že mu ukápla slza. Proběhlo poslední bodování. Výsledky hovořili za vše. Malé škobrtnutí v prvním či druhém kole a dalo se tak bojovat nejvýše o třetí místo.

Na K.-ho toho bylo moc. Vstal od stolu a poděkoval za příjemně strávený večer. Několik spoluhráčů se jen potutelně pousmálo. K. si vzal zimník rozloučil se a vyšel ze dveří.

Ušel sotva pár kroků, když se za ním ze dveří vyřítil jeden z hráčů. „Počkejte K. Napadlo nás - ... No... Chtěli by jsme vám dát dárek. Tady je ta hra, co jsme hráli." K. byl překvapen. „Děkuji. Jdu za panem Kafkou. Je to šprýmař snad se mu bude líbit. Mějte se dobře." K. se rozloučil a po pár krocích se ztratil ve tmě.

Iba registrovaní užívatelia môžu pridať komentár.
Prosím prihláste sa alebo sa zaregistrujte..